Včelařská konference

Se zimováním na medu moc zkušeností nemám, ale se skladováním plástů se zásobami ano.
Na těch pár měsíců od cca poloviny května po cca druhou polovinu července úplně stačí chladnější suchá místnost, třeba na severu baráku, kde v létě nesvítí slunce. Místnost musí být spíš suchá než chladná, protože vlhkost posbíraná do sladiny a zkvašení dělá v plástu plném zásob mnohem větší paseku než zavíječ. Plást ale musí být světlý, ne tmavý a pod medem nesmí být pyl. Takový plást zavíječ nemá rád, leze do něho velmi neochotně a málo. Pokud je ještě v nástavku pro 10 plástů umístěno jen 5 - 6 plástů a kolem nich mezera, není se zavíječem téměř žádný problém.
Takové plásty se dají doplňkově chránit proti zavíječi ještě ekologicky a bez chemikálií - plásty se co 14 dnů až měsíc prohlídnou a objevené larvy zavíječe zapíchnou třeba velkým špendlíkem se skleněnou hlavičkou nebo podobným nástrojem. Ale pokud jsou plásty plné zásob, není někde kus prázdného plástu, není to nutné.
a.
Pokud se v místnosti nechá zavíječ přemnožit zapomenutím voští nebo pár prázdných plástů na sobě, potom je problém, hodně zavíječů naleze i do plástů se zásobami, rozežerou mezistěnu uprostřed plástu a plást obtížený zásobami se rozpadne neb pokud med je tekutý, rozteče.
Totéž bude, pokud pod medem bude pyl. Ten zavíječe obrovsky láká. Když tam bude víc než pár centimetrů čtverečních pylových buňěk, přiláká to desítky až stovky larev zavíječe a ty ten kus plástu do týdne, 14 dnů kompletně rozežerou a potom se pustí do okolí.